Směrnice, normy a ustanovení

Směrnice ATEX platí pro všechny výrobky používané v prostředí s nebezpečím výbuchu a v rámci všech členských států ES je závazná. Zahrnuje směrnici o zařízeních a ochranných systémech určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu 2014/34/EU a směrnici o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí 1999/92/ES (ATEX 137). Směrnici ATEX vypracovalo Generální ředitelství EU pro podniky a průmysl ve spolupráci s členskými státy ES, evropským průmyslem, normalizačními orgány CEN a CENELEC a tzv. oznámenými orgány jako BAM, PTB a TÜV.

Směrnice o zařízeních a ochranných systémech se zabývá výrobci a upravuje prodej výrobků, které se budou používat v prostředí s nebezpečím výbuchu. Cílem směrnice je chránit lidi, kteří pracují nebo se zdržují na místech, na nichž hrozí nebezpečí výbuchu. Výrobci musejí dodržovat základní zdravotní a bezpečnostní požadavky, které jsou v této směrnici uvedené, a zároveň je doložit postupem posuzování shody v podobě ES prohlášení o shodě a značky CE. Směrnice o ochraně zdraví zaměstnanců 1999/92/ES se na druhou stranu zaměřuje na pracovníky, kteří by mohli být ohroženi výbušnou atmosférou. Směrnice obsahuje důležité bezpečnostní požadavky a ochranná opatření, která musí realizovat provozovatel, resp. zaměstnavatel.

IECEx je mezinárodní proces pro certifikaci zařízení používaných v prostředí s nebezpečím výbuchu. Cílem schématu IECEx je harmonizovat národní a mezinárodní normy v oblasti ochrany před nebezpečím výbuchu. Tím se zjednodušuje globální obchodování s přístroji a zařízeními pro aplikace v prostředí s nebezpečím výbuchu, aniž by se snižovala vysoká úroveň bezpečnosti vyplývající ze směrnice ATEX. Přístroje a zařízení certifikované dle předpisů IECEx jsou uznávány jednotnými mezinárodními normami, zkouškami a zkušebními značkami. Kvůli rostoucí míře globalizace jsou certifikace dle pravidel IECEx stále oblíbenější.

V Severní Americe se v oblasti ochrany před nebezpečím výbuchu pro elektrické přístroje a zařízení vyvinuly metody a systémy, které se výrazně liší od metody IEC. V USA platí standard NEC, v Kanadě standard CEC. Rozdíly spočívají mimo jiné v dělení prostředí s nebezpečím výbuchu, konstrukci přístrojů a zařízení a také v instalaci elektrických systémů. Pro elektrické přístroje a zařízení používané v prostředí s nebezpečím výbuchu platí v USA standard NEC (National Electric Code), v Kanadě pak standard CEC (Canadian Electrical Code). Tyto standardy mají povahu předpisů pro instalaci elektrických systémů ve všech oblastech a odkazují na řadu dalších norem jiných institucí, které obsahují ustanovení pro instalaci a konstrukci vhodných přístrojů.

Metody instalace pro koncepci zón dle normy NEC 505 odpovídají do značné míry systému tříd/divizí. Pro konstrukci a zkoušení elektrických přístrojů a zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu platí v Severní Americe různé normy a ustanovení. V USA se jedná převážně o standardy organizací Underwriters Laboratories Inc. (UL) a Factory Mutual Research Corporation (FM) a Mezinárodní společnosti pro měření a řízení ISA (International Society for Measurement and Control). V Kanadě se uplatňují standardy sdružení CSA (Canadian Standards Association). V Severní Americe se prostředí s nebezpečím výbuchu označují výrazem „hazardous locations“; v USA jsou popsána v čl. 500 a 505 standardu NED (National Electrical Code), v Kanadě pak v čl. 18 a příloze J standardu CEC (Canadian Electrical Code).

Prostředí, ve kterém se budou vyskytovat hořlavé plyny, páry nebo mlha, jsou označovány jako třída I (Class I), prostředí, ve kterém se bude vyskytovat prach, jako třída II (Class II) a prostředí, ve kterém se budou vyskytovat vlákna a cupanina, jako třída III (Class III). Podle četnosti a doby výskytu těchto materiálů se prostředí s nebezpečím výbuchu dělí na divizi (Division) 1 nebo 2. Od roku 1996 je v USA pro třídu I dodatečně ke stávajícímu systému akceptováno také dělení do zón obvyklé dle norem IEC. Tato změna byla provedena článkem 505 standardu NEC. V Kanadě byla koncepce zón dle IEC pro třídu I zavedena vydáním standardu CEC z roku 1988. Všechny nové systémy se musejí dělit do zón dle této koncepce.

Underwriters Laboratories je nezávislá organizace, která ověřuje bezpečnost výrobků dle příslušných předpisů o bezpečnosti produktů platných v USA. Značka UL se liší od certifikace IEC, která stanovuje pouze minimální požadavky kladené na přístroje. Organizace Underwriters Laboratories provádí zkoušky dle vlastních přísnějších bezpečnostních požadavků, v jejichž rámci se v závislosti na příslušné normě přihlíží například i k samotné výrobě produktu. Zkušební značky UL jsou proto rozsáhle uznávané po celém světě – nejen v Evropě. Značka UL rozšiřuje možnosti exportu i do USA, Kanady a Asie.

Všeobecné informace

Požadavky směrnice ATEX 1999/92/ES představují minimální požadavky, které musejí členské státy implementovat v národních právních předpisech. Členské státy ale mohou přijmout i přísnější úpravu. V Německu byla tato směrnice implementována v podobě dvou nařízení – nařízení o ochraně proti výbuchu ExVO a nařízení o bezpečnosti provozu BetrSichV.

Německo

Provozní předpisy o ochraně proti výbuchu jsou od 1. ledna 2003 stanoveny v nařízení o bezpečnosti provozu BetrSichV. To upravuje montáž, instalaci a provozování systémů v prostředí s nebezpečím výbuchu. Používat se smějí pouze přístroje, které odpovídají směrnici o zařízeních a ochranných systémech určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu 2014/34/EU.

Prodej přístrojů a ochranných systémů, které odpovídají příslušným předpisům a normám a jsou určené pro používání v prostředí s nebezpečím výbuchu, upravuje nařízení o ochraně proti výbuchu ExVO.