Dle norem CENELEC a IEC se prostředí s nebezpečím výbuchu v Evropě dělí do šesti různých zón rizika. Čím vyšší je pravděpodobnost vzniku potenciálně výbušné atmosféry, tím přísnější jsou požadavky na zařízení, která musejí například zamezovat vzniku jisker nebo horkých povrchů.
WAGO v oblasti ochrany proti výbuchu
Základy ochrany proti výbuchu
Vše, co byste měli vědět o ochraně před nebezpečím výbuchu – jasně a přehledně.
V závislosti na dělení zón lze z kategorie zařízení odvodit, která zařízení se smějí používat v určité zóně. Pro stanovení toho, ve které zóně se smí zařízení používat, jsou relevantní skupina a kategorie zařízení. Pro kterou zónu ochrany proti výbuchu je zařízení vhodné, lze určit podle teplotních tříd a skupin výbušnosti.
V Severní Americe se používá jiný klasifikační systém vycházející z norem NEC 500 a NEC 505. V těchto normách se hořlavé látky dělí do tří tříd (Class I–III). Výbušné plyny, výpary a mlha třídy I se dále dělí do skupin plynů A, B, C a D; hořlavý prach třídy II se dále dělí do skupin E, F a G.
Podle četnosti nebo délky výskytu těchto látek se prostředí s nebezpečím výbuchu dělí do takzvaných divizí. Divize 1 odpovídá zónám 0 a 1, divize 2 odpovídá zóně 2. Kromě dělení prostředí s nebezpečím výbuchu se rozlišuje také konstrukce zařízení a instalace elektrických systémů.
| Skupina plynů (group) | Příklad látek |
| A | Acetylen |
| B | Vodík |
| C | Etylen |
| D | Propan |
| S | Kovový prach |
| F | Uhelný prach |
| G | Obilný prach |
Co se děje při výbuchu, které faktory jsou důležité a jaká existují ochranná opatření? Vše, co potřebujete vědět o směrnici ATEX, zónách s nebezpečím výbuchu, kategoriích ochrany před nebezpečím výbuchu atd.